Slovníček málo známých výrazů

akant - ornamentální prvek; bodlákovitá rostlina, jejíž dekorativně stylizované listy se od antiky uplatňují v ornamentice.

alegorie - jinotajné znázornění činností, ročních období, vlastností apod. lidskou (božskou) postavou, podobou zvířat, rostlin nebo věcí.

ambit též kvadratura - u klášterních budov klenutá chodba kolem zpravidla čtvercového rajského dvora, otevřená do něj arkádami.

anglický park - tento typ parku má podobu komponované, tj. záměrně upravené volné krajiny, kde se střídají louky, lesíky i osamocené stromy.

arkáda - oblouk na svislých podporách, tj. sloupech a pilířích

atribut - symbolický předmět v rukou nebo u nohou zobrazených antických božstev nebo osob světců, který usnadňuje jejich rozpoznání.

bazén - umělá vodní nádrž (zde pro ozdobu)

boží oko - zobrazení oka v malbě či reliéfu v trojúhelníku, obklopeném svatozáří

edikula - architektonický prvek uplatňující se při orámování dveří, oken nebo výklenku sloupy, pilastry a kladím s nástavcem.

feston - dekorativní prvek, uplatňující se na kašnách zejména v baroku jako plastický závěs z listů, květů, případně ovoce, propletený nebo zakončený stuhami

fiála - architektonický prvek, uplatňující se zejména v gotické a novogotické architektuře; vertikální zakončovací článek tvaru štíhlého obelisku

fontána - dekorativně pojatá kamenná nebo kovová kašna s tekoucí nebo stříkající vodou, tedy zpravidla s vodotryskem nebo s kaskádami (umělými stupňovitými vodopády), ozdobená figurálními motivy, mísovitými a mušlovitými přepady. Již v antice se budovaly fontány a kašny na frekventovaných místech, kde měly dvojí funkci - jednak dodávat obyvatelstvu pitnou vodu, jednak měly okrašlovat své okolí. Zvlášť monumentální fontány se tehdy nazývaly nymfea.

francouzský park (zahrada) - tento typ parku byl převzat z prostředí francouzských zámků 17. a 18. století. Má geometricky řešenou souměrnou síť cest, vroubených stříhanými dřevinami, umožňujících průhledy na fontány, sochy a pavilony. V rovinné části parku před průčelím paláce nebo zámku tvoří nízká výsadba ornamentální obrazce.

grotta - umělá jeskyně se stěnami vyzdobenými kaménky, krápníky apod.

impluvium - původně nekrytý čtyřstranný prostor uprostřed římského domu s nádržkou na vodu, později nádržka, jímka či bazének s vodou.

italská zahrada - tento typ zahrady byl zakládán u renesančních a raně barokních vil, paláců a zámků. Zahrada je řešena s vyzžitím ramp, schodišť, balustrád a soch terasovitě na svažitém terénu. V nejčistší podobě je rozdělena na tři části: sluneční květnici při obydlí, polostinný libosad s cestičkami, alejemi a pergolami a stinný lesík. Zeleň tvoří převážně jižní dřeviny. Celek doplňují fontány a vodní kaskády.

kartuše - plocha často mírně vypouklá různého tvaru v bohatě utvářeném ornamentálním rámci.

kašna - umělá nádrž na (pitnou) vodu; slovo vzniklo ze staročeského kaštna, které vzniklo z něm. Wasser-kasten, schránka, nádržka na vodu.

kladí též břevnoví - nejvyšší vodorovná část stavby pod římsou, nesená svislými podporami (sloup, pilíř, pilastr). Skládá se z tzv. architrávu, vlysu a vlastní římsy.

koncha - polokupolový klenební útvar sloužící k zaklenutí výklenku, niky, exedry nebo edikuly na půlkruhovém půdorysu.

kvadratura viz. ambit

kvadrilob geometrický útvar vzniklý symetrickým sestavením čtyř kruhových nebo hrotitých oblouků, někdy s ústředním čtvercem nebo kosočtvercem.

lapidárium - sbírka (zpravidla při muzeu) kamenných soch i jednotlivých architektonických prvků, vykopaných nebo snesených ze zbořených objektů, nebo originálů nahrazených na původním místě kopií.

lavabo - obřadní umyvadlo v klášterním refektáři či v sakristii kostelů. Horní část tvoří obvykle kovová nádrž na vodu s ozdobným kohoutkem, dolní část je kovová nebo kamenná (mramorová), do zdi zasazená mísa; z lat. lavatio.

lavatorium - kamenné koryto, které sloužilo ve středověkém klášteře k rituálnímu omývání a pravidelně se nacházelo poblíž studniční kaple uprostřed vnitřního dvora.

maska, maskaron - architektonický prvek, plastický výdobný motiv v podobě lidské tváře

mušle - architektonický prvek; stylizovaná lastura, pokrývající zejména v pozdní renesanci a raném baroku vnitřek konchy (viz), resp. ozdobný též plastický prvek či ornament i nesymetrických tvarů, který se později vyvinul v rokaj (viz).

najády - představitelka nymf, které obývaly pozemní prameny i zřídla, vody jezer i potoků a horských bystřin.

nika - výklenek, nejčastěji půlvaálcového tvaru o půlkruhové nebo půleliptické základně zakončený konchou.

nymfeum - původně nymfám zasvěcené kultovní místo; později speciální označení pro architektonicky řešené kašny či obestavěné prameny, často s bohatě zdobenými fasádami a plastikami, které se za římského císařství stavěly podle helénistického vzoru. Jindy se nymfeum, zejména ve venkovských villách, podobalo obdélnému klenutému sálu zakončenému apsidou, v níž byla fontána.

nymfy - početná skupina polobohyň, které oživovaly celou přírodu nebo provázely bohy.

polygonální půdorys - mnohoúhelníkový půdorys; od výrazu polygon, uzavřený mnohoúhelník.

přírodní park - uspořádání parku se vyvíjí z anglického parku, obohacují jej vodní plochy a toky, květinové záhony a sítě cest, neužívá se v něm však architektonických doplňků.

putto (mn. č. putti) - označení zobrazení nahého dítěte, podobného andílku, obvykle však bez křídel.

rajský dvůr - čtyřúhelné prostranství mezi čtyřmi křídly ambitu upravené jako zahrada uprostřed se studnou, k níž jdou křižující se cestičky.

refektář - společná jídelna v klášterech, vybavená obřadním umyvadlem (lavabem).

reliéf - sochařské dílo v ploše, více či méně vystouplé, vyvolávající dojem trojrozměrnosti.

rokaj - nesymetrický hřebínkový, často prokrajovaný ornament vzniklý z mušle (viz), charakterizující u nás rokoko.

romantický park - tento typ parku se podobá anglickému parku (viz), navíc jej ale oživují romantické a exotické stavby či objekty, např. umělé zříceniny, pomníčky, pavilonky apod.

sala terrena - prostora v přízemí zámku či paláce nebo samostatná stavba otevřená přímo - obvykle třemi oblouky - do zahrady.

sokl - nejspodnější viditelná část stavby; podnož, patka, podstavec (sochy).

profil - tvar obrysu příčného předmětu, řez (profil římsy, sloupu).

profilace - členění tvaru profilem.

profilovaný - ozdobený profilováním.

roubení - ohrazení z trámů (roubení studny).

vestibul - vstupní prostor v monumentálních stavbách, z něhož vychází schodiště.

www.prazskekasny.net